Je ekologické zemědělství opravdu lepší?
Jsou bio výrobky jenom trend, nebo je pěstování v ekologickém zemědělství opravdu lepší?
Co nám způsobují hnojiva, pesticidy, hormony či těžké kovy využívané v konvenčním zemědělství?
Proč nákupem bio výrobků chráníme přírodu?
A mnoho dalšího.
Definice ekologického zemědělství podle zákona č. 242/2000 Sb.:
„Ekologickým zemědělstvím se rozumí zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat.“
Ekologické zemědělství a bio výrobky:
1) JSOU ZDRAVĚJŠÍ PRO NAŠE TĚLO (?)
Faktů pro a proti prospěšnosti ekologického zemědělství (dále jen EZ) pro naše zdraví je mnoho a kvůli dlouhodobému lobby se zdá, že není možné s jistotou říci, zdali jsou bio výrobky lepší pro naše tělo či nikoliv (4). Některé zdroje tohle uvadí, nicméně jiné, četné, mluví jasně hlavně o mnohých negativních aspektech konvenčního zemědělství (dále jen KZ) jak pro zdraví a vývoj člověka, tak pro životní prostředí, kterému se věnuje další část tohoto článku.
- Nutriční hodnoty
Podle Šarapatky a spol. (22) mají bio produkty z hlediska technologické jakosti obvykle vyšší množství sušiny a tím i obsahy některých složek, jako jsou vitaminy a minerály. Zároveň jsou díky tomu navíc lépe skladovatelné. Složení živin se ale dle jiného zdroje (6) při porovnání konvenčních a potravin EZ liší jen minimálně. Co se týče nutričního významu, uvádí se, že bio mléčné výrobky a maso mají vyšší obsah omega-3 mastných kyselin, než je tomu u produktů konvenčního zemědělství. Díky pastvě se nám zároveň dostane přirozeného přijmu vitaminu B12 (19). Ten je běžně v konvenčním velkochovu nutné dodávat jako doplněk stravy do krmiva dobytka (23). Z toho pak vyplývají i nutriční hodnoty následného živočišného výrobku (19).
Britská studie (40) zmiňuje vyšší obsah antioxidantů. Důvodem je podle autorů způsob, jakým jsou bio produkty pěstovány. Obsah fenolů a polyfenolů, pomocí nichž se rostliny mohou částečně bránit proti škůdcům a zotavovat se z jejich poškození, je podle studie vyšší v produktech EZ, protože v KZ jsou pro hubení škůdců používány pesticidy, takže rostliny nejsou nuceny tyto lidem prospěšné látky vytvářet ve stejné míře. Zmíněné fenoly a polyfenoly mohou i u lidí pomáhat proti vzniku oxidativního stresu a s ním spojených onemocnění (42).
Dle Šarapatky a spol. (22) jsou biopotraviny pro tělo prospěšnější každopádně. Uvádí, že zlepšují zdravotní stav populace. Tento aspekt podle něj není dostatečně doceněn z důvodu obavy státu, aby nebyla zpochybněna kvalita a bezpečnost konvenčních potravin. Zmiňuje při tom Německo a jiné země, kde jsou biopotraviny státem propagovány jako produkt vhodný pro zdraví spotřebitele.
Prospěšnost produktu zdravé půdy, o kterou je pečováno, zmiňuje i agrární analytik Petr Havel (31), který říká: “Chléb už není to, co býval, prostě proto, že pšenice (žito, ječmen, oves) už v sobě nemají spektrum látek, které mívaly. Kdyby se Dalibor v dnešní době živil chlebem a vodou, tak by hodně brzo umřel hlady.” Látky obsažené ve starých odrůdách plodin, které jsou pro pěstování v KZ nevýhodné, se liší od těch, které se dnes běžně využívají.
- Zdraví nebezpečná konvenční hnojiva a těžké kovy
Díky mnoha nařízením jsou bio potraviny bez anorganických hnojiv, která pozbývají schopnost se rozpadat v přírodě. Tato konvenční hnojiva sice poskytují větší úrodu, ale neobohacují půdu o skutečně potřebné látky (celou problematiku nedostatečné výživy půdy najdete ve 4. části) (27). Pokud jde o lidské zdraví, jsou účinky chemických hnojiv závažné, a to jak přímo, tak svými nepřímými účinky souvisejícími se snížením hustoty živin v konzumovaných rostlinách. Používané dusičnany v reakci s dalšími látkami mohou například způsobovat poškození DNA, oxidační stres (29). Dále je prokázána spojitost s vývojem ADHD a to již za použití malého množství přípravku na rostlinu (5,12). Těžké kovy v konvenčních hnojivech způsobují větší riziko srdečních onemocnění, diabetu, astmatických záchvatů a jiných dýchacích potíží (32, 33), proto se s nimi v EZ nesetkáme (22, 26).
- Nadužívání antibiotik
Další obavy vyvolává běžné a preventivní používání antibiotik v KZ. Přemíra jejich využívání je klíčovým faktorem následné rezistence člověka vůči nim (6). V EZ se hospodářským zvířatům nesmí podávat za účelem stimulace růstu nebo produkce. Jediný případ, kdy mohou být použita, je pro záchranu zdraví zvířete, pokud byly vyčerpány jiné alternativy. Následně po určenou dobu jakýkoliv produkt pocházející z tohoto zvířete nesmí být označen jako produkt EZ. (43)
- Využití pesticidů a hormonů
Látky používané v zemědělství se dostávají dále do půdy a do vod a tím také k dalším živočichům včetně nás.
Dalším, často využívaným kontroverzním pomocníkem v KZ, jsou hormony podávané pro chov zvířat. Využívané hormony, stejně tak jako pesticidy, jsou považovány za potenciální endokrinní disruptory. Jde tedy o substance s významnou schopností narušení hormonálních funkcí (8). Nepřetržité vystavení malému množství hormonů je spojováno se zvýšeným výskytem a vývojem rakoviny, sexuálních dysfunkcí, zvětšování rozdílu poměru mezi muži a ženami (7), s poruchami plodnosti, vývojovými vadami a možné podpory vzniku endometriózy (15). Vodní i pozemní ekosystémy tak mohou být postiženy maskulinizací samic a feminizací samců, může se měnit poměr pohlaví, docházet k intersexualitě (hermafroditismu) a ke snížení plodnosti u ryb (24). Tyto vlivy přispívají k mizení populací.
Konvenční pesticidy, tedy látky určené k tlumení chorob rostlin, hubení plevelů a živočišných škůdců, představují potenciální nebezpečí člověku, dalším živočišným formám a životnímu prostředí (14). Mnoho zdrojů uvádí důsledky využívání těchto pesticidů v podobě snižování inteligence, imunity a reprodukční abnormality. U farmářů jsou popisovány problémy v rámci nervové soustavy, je zmiňována kardiotoxicita a symptomy jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, únava, podráždění kůže nebo očí (8). V EZ se s pesticidy potkáme jen málokdy, a to ve velmi omezeném množství za použití odlišných a bezpečnějších substancí, než je v KZ běžné.
Posledními využívanými praktikami KZ je ozařování a genetická modifikace. Ty jsou v EZ také zakázány.
(22)
2) MÉNĚ ZATĚŽUJÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
- Dopad pesticidů a konvenčních hnojiv na životní prostředí
V první části byly pesticidy popsány primárně z pohledu škodlivosti na zdraví organismů. Začátek problémů je ale vhodnější hledat v dopadech těchto prostředků na životní prostředí, ve kterém organismy žijí.
Pesticidy i jiné problematické látky jako konvenční hnojiva se mohou dostávat do vod a tedy do míst přístupných člověku i dalším organismům. Buď k tomu dochází z nedbalosti (25), úletem, smyvem nebo prosáknutím, kdy je rostlina nevyužije v přemíře, nebo je nezpracuje půdní mikrobiom. Úhyn mikroorganismů v půdě má následně dopad na úrodnost zeminy (více informací o dopadu chemie na půdní edafon obsahuje část 3 tohoto článku). Brajesh Singha a spol. (31) tvrdí: „Pokud dojde ke snížení schopnosti půdních bakterií rozkládat pesticidy, zvýší se ohrožení všech necílových organismů, včetně člověka, které mohou být těmito nebezpečnými látkami intoxikovány. Méně rozkladných bakterií v půdě může ovlivnit zvýšený výskyt toxických látek v podzemní vodě.“
Snadno intoxikovány tedy mohou být vody, půda i vzduch. Pesticidy a syntetická hnojiva mohou snadno zasahovat necílové organismy a znečišťovat i tam, kde nebyly přímo aplikovány. Ztrátovost aplikované chemikálie může představovat 2-25% a ta se může v závislosti na okolních podmínkách šířit na vzdálenost několika metrů až několika set kilometrů. Odpaření pesticidu do ovzduší po aplikaci se pohybuje mezi 80-90% několik dní po aplikaci (11). Přestože jsou výzkumy na toto téma omezenější, studie popisují konzistentní nálezy pesticidových reziduí v ovzduší.
Syntetická hnojiva znečišťují planetu stejně jako pesticidy. Způsobují úhyny mořských organismů, fauny i flory na souši a mohou zároveň představovat hrozbu lokálním obyvatelům (33). Zatímco je pozornost kvůli množství emisí věnována ostatním průmyslům, je v konvenčním zemědělství hojně využíván oxid dusičitý, který je 300x potentnější, než oxid uhličitý (34). Nedávné studie ukázaly vysoký podíl zemědělství na poškozování životního prostředí (35).
Jak je ekologické zemědělství přátelštější k životnímu prostředí?
V ekologickém hospodaření je kladen celkový důraz na ochranu životního prostředí.
- Podporuje kvalitu půdy a pracuje v uzavřených cyklech koloběhu látek
Jeden z hlavních cílů ekologického zemědělství je udržení kvalitní půdy. Půda se v tomto systému ozdravuje a vyživuje. Dle slov ekologického zemědělce Petra Weidenthalera (18): “Na rozdíl od konvenčního zemědělství je do ní přidáván život.”. Vysoký obsah organické hmoty, který je v EZ do zeminy dodáván, znamená půdu zdravou a úrodnou, která zadržuje vodu a obsahuje potřebné živiny pro rostliny. Ekologický zemědělec je na zdraví půdy závislý. Čím kvalitnější zemina, tím větší výnos.
V KZ je závislost na zdravé půdě rapidně menší, protože jsou živiny plodinám dodávány formou anorganických hnojiv. Při nešetrném zacházení s půdou to konvenční zemědělec může “dohnat jinde” (19). Jenže používaná minerální hnojiva neobsahují žádné energeticky bohaté vazby pro půdní mikroorganismy a tak půdní biota mizí. Konvenční zemědělství zapříčiňuje narušení koloběhu mrtvé organické hmoty, jež se půdní organismy živí a následně uvolňují živiny do půdy. Pokud do země dodáme pouze minerální hnojiva, začne docházet k totální degradaci půdní struktury. Pokud nemají mikroorganismy výživu, požírají samy sebe navzájem nebo se jejich potravou stane humus, tedy dlouhodobě stabilizovaná půdní organická hmota, které je jen omezené množství. Je navíc úložištěm uhlíku, který pak začne být uvolňován do ovzduší stejně tak, jak se to děje např. spalováním uhlí (21).
V důsledku nezdravé půdy dochází mimo jiné k erozi, kterou v roce 2016 bylo ohroženo 67% zeminy (30). Zejména za posledních 30 let se degradace půdy vlivem vodní eroze velmi výrazně zrychlila. Hlavním důvodem je zejména snaha o dosahování větších výnosů na stejné ploše půdy a nedostatečné střídání plodin (37). Dopady splavování či jiná forma přesunu chemických látek z polí pryč jsou jak neekologické, tak neekonomické (30) a nadměrným množstvím živin z konvenčních hnojiv a agrochemií jsou zanášeny řeky, nádrže a jiné vodní ekosystémy (37). Eroze poškozuje ale i soukromé a obecní majetky (37). Příčinami větrné eroze jsou zejména nadměrná velikost pozemků s jedním druhem plodiny, chybějící větrolamy, aleje, remízky apod. EZ svými praktikami erozi dokáže předcházet. Dle studie v Bavorsku se ve zdejších lokalitách pole EZ nachází v místech náchylnějších k erozi více, než pole KZ a i přes to na ekologicky vedených polích dochází k erozi v menší míře (36).
- Podporuje biodiverzitu a uchovává přírodní ekosystémy v krajině
Jedním z hlavních cílů EZ je podpora biodiverzity, s níž souvisí podpora kvality půdy, protože i v půdě je pro její vývoj potřebná rozmanitost organismů – o diverzitu živých systémů je nutno pečovat jak pod zemí, tak nad zemí a ve vodě. Především má velký vliv na stabilitu přírody, na které závisí ostatní organismy a my jako lidé (20). V druhé řadě diverzifikované a vyvážené přírodní prostředí lahodí našim očím a má pozitivní dopad na naši psychiku.
Ekologické zemědělství podporuje biodiverzitu zařazováním pestrých osevních postupů a budováním remízků, které slouží jako útočiště pro živočichy. Tím jsou zároveň k pěstování využívány menší plochy než v KZ. Přestože je už i v KZ velikosti plochy limitována, v EZ jsou pole stále o mnoho menší (1, 3). Menší prostranství, která k pěstvání plodin využívá EZ, jsou pro životní prostředí z hlediska podpory a udržování biodiverzity vhodnější (44).
I když se situace pěstování na polích konvenčního zemědělství zlepšuje (1), ekologicky obhospodařovaná krajina je stále pro volně žijící druhy stále výhodnějším domovem. Jejich počet je na evropských polích EZ o 50 % vyšší než v případě KZ (38). Průmyslové zemědělství poškozuje přírodní stanoviště zvířat a rostlin, a tak vede k úbytku rozmanitosti. V okolí ekologických farem se oproti konvenčním nachází o 34 % více druhů zvířat a rostlin. Jedná se například o hmyzí druhy, které přirozeně hubí škůdce (38, 39).
Vzhledem k tomu, že je EZ hospodařením udržitelným, nesetkáme se u výroby bioproduktů ani s praktikami jako je kácení pralesů pro tvorbu plochy plodinám nebo dobytku. EZ půdu bez náhrady nevyčerpává, takže tvorba nových polí s cílem nalezení úrodnější půdy, není potřeba. Nákup konvenčních výrobků obsahujících např. palmový olej, je z environmentálního, i etického hlediska neschůdný. Opakem je ale bio palmový olej, který má výhodu největší výnosnosti v porovnání s jinými olejovými plodinami a protože je z EZ, nedochází kvůli němu k deforestaci, vykořisťování zemědělců atd.
- Udržuje tradiční ráz zemědělské kulturní krajiny, snaží se o obnovu venkova a stability osídlení
Ekologické zemědělství se vyznačuje vyšší potřebou lidské práce a je vhodné pro okrajové výrobní oblasti a menší rodinné podniky. To podporuje udržení osídlení a napomáhá obnově venkova (22).
- Maximálně využívá místní zdroje a minimalizuje používání neobnovitelných zdrojů a fosilní energie
To znamená odmítnutí minerálních hnojiv a pesticidů, kterými KZ disponuje a které jsou hlavním důvodem jeho energetické a surovinové náročnosti. Tyto principy jsou v EZ nahrazovány uvědomělým využíváním biologických procesů, kultivací plodin, nižší intenzitou obdělávání půdy, podporou aktivity půdních organismů a rozvojem kořenového systému plodin (22).
- Chrání vodní zdroje
Ekologické zemědělství zároveň chrání zdroje podzemní vody a snižuje znečištění vody povrchové. Voda je klíčovým zdrojem pro lidstvo a je důležité, aby její ochrana byla prioritou. V případě KZ může být udržení čisté vody náročnější než u EZ, kde se s chemikáliemi nakládá minimálně či vůbec (22).
Využitelnost vody je navíc v EZ větší. Zdravější půda, která je k tomuto zemědělství rovnítkem, totiž vodu lépe zadržuje a přispívá k ochraně lidského zdraví (2). Z ekologických polí je vyplavováno o 40-65% méně dusičnanů než z konvenčních polí (38).
- Vyžaduje hluboký zájem a vede k odpovědnosti
Pokud chce člověk pracovat v zemědělství, může si snadno vybrat to běžnější, tedy konvenční. Pokud se člověk rozhodne hospodařit ekologicky, je odhodlán jít méně jednoduchou cestou, protože v ní vidí smysl. Snaha dělat věci, které nám dávají smysl, nás motivuje je dělat dobře. Díky této vnitřní motivaci může být i plnění podmínek EZ důslednější. Podle některých farmářů, zásobujících naši prodejnu, bývá důvodů ekologického hospodaření mnoho, nikdy však zisk. Jde o rozvoj jak ekonomický, tak sociální i o uspokojení z práce (22). V EZ se zároveň nesetkáme s praktikami jako je nucená, velmi podhodnocená práce a s celkově špatnými pracovními podmínkami, jež jsou časté v málo rozvinutých zemích, ze kterých se dováží suroviny a produkty, které v Evropě nejsou dostupné, či jsou dražší.
- Umožňuje rozvoj zemědělcům a jejich rodinám
3) JEJICH NÁKUPEM PODPORUJEME ZACHOVÁNÍ PŮVODNÍCH ODRŮD
Snižováním počtu původních odrůd tím, že nepodporujeme jejich existenci a místo toho modifikujeme odrůdy, které mohou být velmi neodolné, přicházíme o genetickou diverzitu. Samotné snížení biodiverzity znamená nestálost ekosystémů a ohrožuje poskytování ekosystémových služeb, na kterých je člověk zcela závislý. Prvotní zdroj většiny produktů totiž ve většině případů pochází z přírody (16).
4) PODPORUJÍ OPYLOVAČE
Za každé třetí sousto vděčíme opylovačům (13). Opylovači jsou tedy pro náš život vskutku důležití. Živočichy, které řadíme do této kategorie, nejsou jen včely. Co se týče hmyzu, spadají do této skupiny i čmeláci a jiní blanokřídlí jako lumci, dále někteří dvoukřídlí jako mouchy, komáři a ovádi (opylování se týká samců). Dalším opylujícím hmyzem jsou motýli a někteří brouci. Hmyz vytváří největší skupinu opylovačů. Po něm následují někteří ptáci a savci.
Některé pesticidy ale opylovače zabíjí a bez nich by lidská rasa ani pozemské ekosystémy nepřežily. Díky opylovačům je umožněno hmyzosnubným rostlinám rozmnožení. Stejně tak jako stromy, i rostliny jsou zásobárnou oxidu uhličitého, který jinak odchází do atmosféry, kterou pomáhá ohřívat. Mimo to kvetoucí rostliny pomáhají čistit vodu a předcházejí erozi díky jejich kořenové základně, která drží půdu, dále pak listům, které pomáhají rozprostřít proud vody, který padá na zem. Vodní cyklus je závislý na rostlinách, které navrací vodu zpět do atmosféry a rostliny jsou zase závislé na opylovačích. Plané rostliny využíváme v lékařství a dnes, již bohužel vzácněji, i jako barviva. Rozmnožovat se potřebují i zemědělské plodiny, kterými se živíme. Bez opylovačů bychom měli přístup jen k minimu potravin. Důsledky tak velké změny jsou nepředvídatelné a jako v mnoha dalších případech je potřeba předběžné opatrnosti.
Jednou z možností, jak zabránit vymírání opylovačů a naopak je podpořit, je nakupování bio produktů a pěstování vlastních plodin. Více se dozvíte v článku “Jak podpořit opylovače”
5) JSOU CHUTNĚJŠÍ
Někdo si volí produkty EZ pro zdravější krajinu a životní prostředí celkově či lepší podmínky pro zvířata. Někdo ale volí bio pro své vlastní zdraví nebo výjimečnou chuť. Dle Washingtonského výzkumu obsahují biopotraviny více antioxidantů a to je důvod odlišné chuti, vůně i pocitu, který zůstává po jídle či nápoji v ústech (tzv. mouthfeel) (40). Rozdíl poznáme nejčastěji například u mléka, másla nebo jablek. Kvalita se na chuti odráží, což si můžeme vyzkoušet u domácích či opravdových farmářských výrobků. Důkazem mohou být pokusy s potkany, kteří intuitivně preferovali ekologicky vyprodukované krmivo, tento jev je známý i z polních pokusů, ve kterých divoká zvěř nejčastěji spásala porosty nehnojené a neošetřené pesticidy (22).
6) JSOU PO FINANČNÍ STRÁNCE NÁROČNĚJŠÍ
Tento fakt bohužel platí jak pro pro zemědělce, tak následně i pro zákazníka. Avšak je dobré vědět, co vyšší cena výrobku obnáší a jakou moc konečný spotřebitel má. Nákupem bio produktů je podporována jednak udržitelnější krajina a životní prostředí a jednak zdraví spotřebitele a zdravý trh. Ekologičtí zemědělci většinou bývají menšími hospodáři, jejichž podporou je zároveň podpořen i trh s dokonalou konkurencí.
EZ je dle Petra Konvaliny (19) systémem s menšími výnosy z důvodu menší produkce, a i to je důvodem vyšší ceny produktů. Více se tématu vyšší ceny bio výrobků a faktorům, které cenu zvyšují, věnujeme v článku Proč jsou bio výrobky dražší?.
Co hrozí, pokud nebudeme nadále o půdu pečovat?
Pokud konvenční zemědělství bude pokračovat tak, jako doteď, pocítí to každý z nás. Slovy Josefa Stehlíka (31) “Za prvé zažijeme extrémnější klimatické projevy. Jakýkoliv prudký déšť nám udělá povodeň a naopak delší, nikterak nestandardní výpadek srážek zase pocítíme jako sucho. Za druhé půda ztratí schopnost plodit, nebude na ní možné vyprodukovat dostatek potravinových plodin. Zatím jsme v přebytku, ale to dlouho nemusí platit. Navíc v zemědělství je velmi vysoká konkurence, takže pokud bude půda plodit málo, zemědělci budou muset požadovat vyšší cenu, kterou jim ale nikdo nedá. Ve výsledku přestanou pěstovat. Potravinová soběstačnost bude klesat. Bude míň zvířat, rostlin, protože nebudou mít pestré prostředí, aby měly podmínky k životu. Souvisí to naprosto se vším. Pokles turismu, pokles pracovních míst, sociální problémy… ”.
Neúrodná a zničená půda “Nebezpečí neúrodné půdy není jen v tom, že budeme mít nedostatek plodin, ale úroda bude jedovatější a toxická. Nejenže rostliny budou obsahovat látky, které by obsahovat neměly, ale platí to i obráceně. Nebudou obsahovat látky, které by obsahovat měly.” (31), již byla zmíněna v 1. části zaměřující se na problematiku nutričních hodnot.
Co se tedy rozhodneme kupovat?
Levnější konvenční produkty ve srovnání s biopotravinami dosud těží z toho, že do jejich ceny nejsou promítnuty veškeré primární i sekundární náklady, které společnosti vytváří. Tyto náklady tvoří například energetická náročnost výroby hnojiv a pesticidů, znečištění vod a dalších složek životního prostředí, zhoršení zdravotního stavu lidí vlivem špatné kvality konvenčních potravin, škody na přírodě a lidském zdraví vznikající při haváriích chemických továren, transportech a likvidacích chemikálií či při průniku reziduí do potravních řetězců (22). Konvenční zemědělství bylo časem proměněno v průmyslové a intenzivní. I když se objevuje snaha o zlepšení, KZ v porovnání s EZ nese břemeno významně větší uhlíkové stopy (41).
Zdroje:
(1)https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/pole-monokultury-omezeni-plocha-zlinsky-kraj.A210113_589118_zlin-zpravy_ras
(2) http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/ecologica/projektovani.pdf
(3) https://eagri.cz/public/web/mze/puda/dotace/prv/opatreni/m11-ekologicke-zemedelstvi-ez/
(4) https://www.youtube.com/watch?v=ZRRBcTPilYE
(5) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28259361/
(6) https://ehjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12940-017-0315-4#Sec21
(7) https://www.jswconline.org/content/jswc/68/4/325.full.pdf
(8) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2984095/
(9) https://www.cabdirect.org/cabdirect/abstract/19592700224
(10) https://wa.water.usgs.gov/pubs/fs/fs067/psfs.html
(11) https://pubs.usgs.gov/of/1994/0506/report.pdf
(12) http://content.time.com/time/health/article/0,8599,1989564,00.html
(13) https://www.ree.usda.gov/pollinators
(14) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2984095/
(15) https://www.margit.cz/encyklopedie/endokrinni-disruptory/
(16) https://www.veronica.cz/co-to-je-biodiverzita-a-proc-ji-chranit
(17) https://www.fs.fed.us/wildflowers/pollinators/importance.shtml
(18) https://www.youtube.com/watch?v=czNRIeMpJYA
(19) https://www.youtube.com/watch?v=mHT5OTpMB40
(20) https://www.veronica.cz/co-to-je-biodiverzita-a-proc-ji-chranit
(22) Učebnice Ekologické zemědělství v praxi (Šarapatka, B., Urban, J. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, 2006)
(23) https://www.countrylife.bio/jak-na-rostlinou-stravu
(25)https://www.agro.basf.cz/Documents/jin%C3%A9/migrated_files/information_material_files/dal___materi_ly_files/ochrana_vody.pdf?1548279101189
(26) https://www.mdpi.com/journal/agriculture/special_issues/heavy_metals_agriculture
(27) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28942316/
(28) https://link.springer.com/article/10.1007/BF00749884
(29) https://amosinstitute.com/blog/the-health-impacts-of-chemical-fertilizers/
(33) https://www.fdcenterprises.com/synthetic-fertilizers-and-the-dangers-of-nitrogen-pollution/
(35) https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aao3477
(36) https://www.oekolandbau.wzw.tum.de/Lit_lehrst/pdf-Dateien/test.pdf
(37) https://www.zscr.cz/download/files/Ochrana_pudy_a_udrzitelne_zpusoby_hospodareni.pdf
(38) https://www.organicseurope.bio/what-we-do/biodiversity-soil-water/
(39) https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/1365-2664.12219
(41)https://www.fibl.org/fileadmin/documents/de/oesterreich/arbeitsschwerpunkte/Klima/Presentation_Schader_Biofach_1002.pdf
(42) https://dr.frej.cz/magazin/clanky/zdravi/fenoly-protirakovinne-a-protizanetlive-latky
(43) https://eagri.cz/public/web/file/220655/Ekologicke_zemedelstvi_bez_mytu.pdf
(44) https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1470160X18301456
Pro Biodomov napsala Monika Elšlégrová
