Minimalismus, cesta ke šťastnému životu?
O recyklaci, které se věnujeme v minulém příspěvku, se v široké veřejnosti mluví již dlouho. Před léty byla hlavní a zdála se i dostačující environmentální praktikou každého člověka. Kdo netřídil, nezajímal se o planetu. Dnes již ale víme, že nás pouhé třídění odpadu nezachrání, je potřeba větších činů.
Před tím, než se daná věc či její obal snad dostane k recyklaci, musí ujít dlouhou cestu. Než se výrobek dostane do našich rukou, stojí to planetu zdroje. Ty ale nejsou nekonečné a nemohou pro nás tudíž představovat nekončící jistotu. Přehodíme odpovědnost na všemoc technologie a spolehneme se na inovativnost lidstva, nebo je opravdovou jistotou předběžná opatrnost?
Před nákupem jakékoliv věci je vhodné si uvědomit, kdo a co se na ní asi tak mohl podílet, jaký asi mohla mít dopad. Při výrobě je spotřebováváno množství energie. Elektrické, která má dopad na životní prostředí, ale i té, kterou vytváří člověk nebo zvíře. V procesu výroby bylo přímo, či nepřímo zasaženo do prostředí mnoha organismů od mikroorganismy v půdě, hmyz, rostliny až po větší zvířata se stejným právem na život, jako máme my, nebo má člověk větší právo manipulace se svým okolím? Kdo mu to právo dává?
Ekologická rizika, se kterými se potýkáme, jsou vázána k činnosti lidské. Deforestace pralesů, nadměrný rybolov, nadměrná konzumace masa, využití fosilních paliv, monokulturní sadba, technizace, chemikalizace a jiné. Co nás vede k téhle ofenzivní adaptaci? Téměř za každou cenu přizpůsobujeme okolí našim rostoucím a rychle se měnícím potřebám.
Konzumerismus je z psychologického hlediska snaha zaplnit něco chybějícího uvnitř nás (3). Je to smysl života, který postrádáme. Snažíme se sami sebe zaplnit materiálnem, místo hledání přesahu nás samotných. Pokud se alespoň částečně totiž vzdáme hmoty, pak může přijít pravá hojnost a pocit vnitřní úplnosti.
Vzdání se věcí pro někoho může znamenat běh na dlouhou trať. Již teď nám ale může pomoci se zamýšlet nad cestou, kterou prošel výrobek, než se dostal do našich rukou. Můžeme si tak snadno uvědomit, že tolik věcí vlastnit nechceme. Pomohou informace, jež nám umožňují nahlédnout do zákulisí toho, co je mnohdy cíleně skrýváno před konečným zákazníkem a ještě snad více snaha si daný produkt sami vyrobit, či vypěstovat. Nařezat dřevo a zhotovit stůl, nebo vypěstovat rajčata a zavařit si vlastní rajčatovou passatu, jsou jedny z příkladů, jak se propojit s procesem výroby. Klaďte si otázky typu “Co všechno potřebuji pro výrobu mé oblíbené tyčinky?”, “A potřebuji to vlastně, nebo si vystačím se základní surovinou, třeba lokálně vypěstovanou, ze které případně mohu sám něco vyrobit?”, “Nevyživí moje tělo více a následně neudělá větší radost něco jednoduchého k snědku?
Motivaci ke skromnosti v dnešní době nachází ale málo lidí. Místo toho máme nutkání se raději obklopovat věcmi, zavírat oči před ekologickou krizí a žít v odpojení od přírody. Nemáme dostatek informací ohledně původu zboží a procesu jejich výroby a nerozumíme průmyslovému aparátu, proto nám často není dostatečně jasná souvislost mezi výrobou a ohrožením přírody, tak i ohrožením samotného lidského druhu.
Někdo by mohl říct, že na lepší zítřky se neblýská, ba naopak. Můžeme jen odhadovat, jak blízko jsme těm environmentálním dopadům, které se nás dotknou velmi těžce. Prvními známkami jsou extrémní jevy počasí, jako vysoké teploty, sucho, přívalové deště. Setkali jsme se s povodněmi a tornády, bojujeme proti kůrovcovým kalamitám… Příroda nás již varuje dlouhá léta. Prostředky pomoci přírodě nyní máme a můžeme jimi pomoci i sami sobě. Žít šťastnější život už teď, bok po boku s přírodou. Využijme toho.
Zdroje:
- Librová, H. (1994). Pestří a zelení: Kapitoly o dobrovolné skromnosti.
- Forstmann, M. and Sagioglou, C. (2017) ‘Lifetime experience with (classic) psychedelics predicts pro-environmental behavior through an increase in nature relatedness’, Journal of Psychopharmacology, 31(8), pp. 975–988. doi: 10.1177/0269881117714049. Dostupné na: https://roomtothink.net/wp-content/uploads/2020/10/Lloyd_et_al-2020-International_Journal_of_Applied_Positive_Psychology-2.pdf
- Richins, M. L., & Dawson, S. (1992). A consumer values orientation for materialism and its measurement: Scale development and validation. Journal of Consumer Research, 19(3), 303–315. https://doi.org/10.1086/209304
- Richins, M. L. (1991). Social comparison and the idealized images of advertising. Journal of Consumer. Research, 18(1), 71. https://doi.org/10.1086/209242
- Sirgy, M. J. (1998). Materialism and quality of life. Social Indicators Research, 43(3), 227–260. Dostupné na: http://www.jstor.org/stable/27522311
- Fournier, S., & Richins, M. L. (1991). Some theoretical and popular notions concerning materialism. Journal of Social Behavior and Personality, 6(6), 403–414. Dostupné na: https://www.researchgate.net/profile/Marsha-Richins/publication/307589007_Some_Theoretical_and_Popular_Notions_Concerning_Materialism/links/57cc721008ae3ac722b46fac/Some-Theoretical-and-Popular-Notions-Concerning-Materialism.pdf
- Kasser, T. (2002). The high price of materialism. Cambridge: MIT Press.
- Chang, L., & Arkin, R. M. (2002). Materialism as an attempt to cope with uncertainty. Psychology and Marketing, 19(5), 389–406. https://doi.org/10.1002/mar.10016
- Sheldon, K. M., & Kasser, T. (2008). Psychological threat and extrinsic goal striving. Motivation and Emotion, 32, 37 –45. https://doi.org/10.1007/s11031-008-9081-5
Pro Biodomov napsala Monika Elšlégrová
